3.8.09
- V
sekci Historie
srazu (Bike sraz 2009) naleznete doplněnou reportáž z letošního ročníku
a ve Foto-Video galerii spoustu fotek a videí. Ohlasy od
účastníků naleznete v diskuzi a v ohlasech na ročník 2009.
Letošní Bike sraz, se svojí
rekordní účastí a poprvé i tou mezinárodní, je již minulostí a tak dovolte
malé ohlédnutí.
Ani letos
nechybělo testování kol 4EVER (co
se testovalo??) a tak si zájemci mohli předem rezervovat a následně v pátek i sobotu
osedlat vybrané stroje. Páteční testování se odehrávalo na náročném okruhu
(9,5km s převýšení 290m) v lese Ochoza nad SKI hotelem, na kterém nechyběl
ani hoooodně náročný a dlouhý sjezd, kde dostali celopéra co proto. Po
testování jsme zašli na večeři a po ní nechybělo oficiální zahájení Bike
srazu s rozpravou o trati a prezentace účastníků.
Sobotní
ráno nás přivítalo jasnou oblohou a mírným větrem. Avizovaný odjezd v 8hod
se díky do rána kalicím účastníkům ze Slovenska posunul na 8:30 a pak se
začalo dupat do pedálů. Čtyři šťastlivci měli tu čest a šanci si celý den
řádně otestovat vybrané 4EVERy. Po zahajovacích kilometrech po asfaltu jsme
konečně najeli do terénu, kde nás čekal kámoš modelář s letadlem a kamerou.
I přes nepříznivý vítr se pokusil natočit pár záběrů průjezdu balíku
po louce, za což mu moc děkujeme. Pak nás cesta zavedla přes Olešnou až k pěším/tlačícím pasážím ve
strání nad řekou Bobrůvkou a kolem Šiklova mlýna na Mitrov, kde jsme
dotankovali tekutiny. Následoval výšlap přes Habří na Střítež a prudký sjezd
ke trati do Věžné. Odtud pak stoupáním a lučním sjezdem k vyhlídce na hrad
Pernštejn. Po krátké zastávce na hradě se společným focením nás čekal jeden
ze zlatých hřebů celého okruhu a to rychlý, kamennými plotnami vysázený
sjezd od hradu do Nedvědice. Zde muselo srdce pravověrného bikera zaplesat.
Po kvalitním a organizačně dokonale zvládnutém obědě v restauraci Barborka,
jsme pokračovali dále. Přes Vrtěžíř, Kozlov, Lesoňovice a Pivonice jsme se
dostali na vrchol sjezdu do Víru. I zde se bajkeři pěkně vyřádili a dole
bylo, při čekání na pomalejší, o čem povídat. V průběhu lesního výjezdu ke
Karasínu se začala projevovat změna počasí mohutným bouřením a již od
rozhledny jsme mohli sledovat jak bouřka s deštěm řádí v okolí Nového města.
Po doplnění tekutin jsme vyrazili přes Vítochov a jeho dominantu „ kamenný
kostelík“, přes Písečné do Lísku, ale to již za deště. V okolí Vojtěchova se
spustila slušná průtrž, která nás doprovázela po zbytek cesty na Zubří a až
do Města. Po nezbytné očistě rozmáchaných těl, jsme se sešli po 19h na
penzionu Vrchovina, kde jsme poseděli,
něco dobrého snědli a vypili, vylosovali bohatou tombolu a kdo měl chuť a
dostatek sil, mohl si v pozdních nočních hodinách zahrát bowling.
V neděli jsme zůstali již bez
testovacích kol a také bez více jak 70% účastníků. Ano do deštivého počasí
vyrazilo na trať Hard jenom 7 statečných a 5 na Easy + pořadatelé. Ostatní
buďto vzdali a přišli se rozloučit nebo raději ani pokoje neopustili a
dělali mrtvé brouky :-) Jejich škoda a chyba. Celá trať byla jetelná, kořeny
a kameny sice klouzali, ale bahno jako vloni se nekonalo. Vyrazilo se opět
se zpožděním po půl desáté a již na čtvrtém kilometru hrdiny z trati Hard
opustila nedobrovolně Indra, která nezvládla jednu svižnou pasáž a vyletěla
z kola. Rozhodla se, že se raději vrátí a pokud bude třeba nechá si naražené
rameno zkontrolovat lékařem. My pokračovali přes Zubří na vrch Kamenici,
odkud měl být nádherný výhled na panoramata. Ten se bohužel díky počasí
nekonal. Po sjezdovce jsme sjeli do Roženeckých Pasek a výjezdem strmou
strání s dalším sjezdem do Věcova. Přes Nový Jimramov, Daňkovice jsme se
dostali na Buchťák. Tlačeni dohodnutým časem na oběd, jsme přistoupili
k menšímu zkrácení tratě a přes Podlesí jsme sjeli přímo na Milovy na dobrý
gábl. Doplněním energie jsme dobili šťávu na zbytek vyjížďky, která vedla
přes Samotín,Kadov a do cíle. Rozloučení bylo rychlé, vrátilo se nás pár a
Ti co nevyjeli byli již pryč, tak jen podání rukou, poděkování, zabalit a
domů. Za rok, třeba za lepšího počasí v Novém Městě ahoy.
